... aneb úkol hodný Nestejných. No schválně, jak byste fotili hudbu? Nevypadá to na první pohled úplně snadně...

To si tak jednou Lucka po zhlédnutí maximalistického kola stěžuje, že Nestejní jí připadají moc stejní. Že je téma příliš svazující a chtělo by to něco vzletného, více abstraktního, svobodného... takhle jako inspirace hudbou, že by se jí jako líbila...

U Nestejných stačí jen nepatrná zmínka a už se může stát, že Kavky sednou na lep.

Májové kolo je tedy více než netradiční.

Inspirací nám byl Bugatti step Jaroslava Ježka.

Zadání bylo velmi snadné, prostě jen si pouštět vybranou skladbu stále dokola, až nás něco napadne...

Názory na to, co tam máme vlastně slyšet, se velmi různí, tak třeba:

Tuhle skladbu miluju od dětství. Táta ji rád hrával na naše staré rozladěné piano a to jí dávalo ještě větší šťávu. Tlusté medvědí tlapy mu lítaly sem a tam, zatímco já měla poslouchat přísnou paní učitelku a držet prsty shora a v přesně dané poloze. To je asi taky ten důvod, že jsem se ve svém učení na klavír dostala jen daleko před tuto pomyslnou mez... Nemohu se úplně odpoutat od toho, jak moc ji znám, co o ní vím apod. Inspirace chodem motoru a Eliškou Junkovou, 30. léta... prostě to s ní mám spojené. Barevnost z ní čiší... (Justka)

Musím říct, že mě teda Bugatti step pěkně vyděsil... ta muzika letí dopředu docela zběsile, nota střídá notu a nedá se to stíhat, zároveň je to takové vojensky přesné, každý kousíček má svoji jasně danou pozici, není čas na improvizaci, musí to odsejpat, úplně se vidím, běžím, klopýtám, udýchaná, nervózní, že jsem něco zapomněla :D Přesný opak mojí věčně rozevláté mysli. (Smu)

Neustále v pohybu, divočina, ale dokonale vybalancovaná... A každopádně hodně barevná. (Hravokádo)

Energie a rychlost Světla. Slunce je hlavním elementem a hnacím motorem. Prostupuje do každého póru v těle. Říká: "Běž, běž, zrychli ... utíkej, přidej ... tanči, raduj se, žij, miluj. Stepuj a nebo zuj boty, odhoď klobouk, sáhni na nebe." (smiling sun)

Je to let racka, svobodný rozmach křídly, radost z rychlosti, vítr. (Lucie VV)

Musí to být modré, tmavomodré. Bugatti je velmi svěží, rychlé, moderní, svobodné, ale vlastně už je to moderní skoro 100 let, tak zas taková moderna to není... vyšel mi z toho modrotisk. To je ta tradice. Na divoko sešívaný model, se šesti porůznu poschovávanými kapsami. Roztančené. (3 kavky)

Pro mě je Bugatti step vzpomínka na dětství, na chalupu v Krkonoších, kam jezdilo hodně hudebních přátel rodičů a hráli na velký klavír a melodie se nesla okny ven a na dvůr... když jsem si teď Buggati step pouštěla, vždy se mi vybavila taková rozsypaná vzpomínka ... jako rozsypaná rýže, která je na porcelánovém šálku... (Živá fantazie)

Nu, je pravda, že Bugatti step ten rytmus motoru opravdu zachycuje, jak jsem si přečetla někde na Googlu. Téma mi evokovalo dobovou smetánku, ženy bohatých mužů na výletě, ženy na cestě za nákupy v centru nebo na sklenku vína do nejvyhlášenější kavárny v okolí. (Secret Forest)

Protože hlavně, pamatujte:

V životě pianisty jsou jen dvě období, před a po Bugatti stepu.

Jak se nám to tedy celé podařilo?

Pojďte si s námi trochu procvičit prsty na černých a bílých klapkách,
čas k tomu máte až do 21. května.

#fler-anketa:4033#

 

Jste zvědaví, kdo přijde příště? No přeci Božena Němcová.