Zářivá síla pampelišky

Od CORRAL v kategorii Inspiromat | 9.3.2023

Pampeliška neboli smetánka lékařská... zářivé sluníčko, lidově je známa jako smetánka lékařská, hadí mlíčí, husí kap, kačenek, kačinec, kašinec, lucerničky, lucerny, lví zub, mléč, mléčný lupen, mlíčí, mlíčník, mlíčňák, odvančík, pampalíšek, pamprlice, pampuliška, pleska, plečka, pleška, prasečí rypák, pupava, smetanka nebo smetaník.

Schválně, znáte někdo další, zde neuvedený název?

suzanah, brož Dundelionka_22

Foto Otakar Petříček, Zátiší s pampeliškami

Obecně jsou pampelišky považovány za plevel a vyskytují se po celé České republice bez ohledu na stanoviště a prostředí nejen v přírodě, ale i v prasklinách chodníků nebo mezi dlažebními kostkami ve městech. Přirozeně rostou v mírném pásmu severní polokoule ve všech vegetačních stupních a byly zaneseny víceméně do všech oblastí světa, včetně tropů (například i do Brazílie, Indonésie, Austrálie a dalších zemí).

Jde o běžné rostliny s houževnatým zásobním kořenem a nápadnými žlutými květenstvími, tzv. úbory, které se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek.

Kvetou zpravidla od dubna do srpna, není ale výjimkou je zahlédnout i v pozdním podzimu. Listy tvoří přízemní růžici, ze které na dutých stvolech vyrůstají květenství. Květní úbory jsou tvořeny z až 200 jednotlivých jazykových květů.

Plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti. Celá rostlina je prostoupená mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu – latex, zanechávající po zaschnutí na kůži či oděvu tmavé skvrny.

Arseny Togulev, Unsplash.com

Vyskytují se na světlých sušších loukách, mezích, zahradách a také jako konkurenční plevel na polích. V posledních dvou desetiletích došlo k masivnímu rozšíření pampelišek na polích a loukách v Česku, což je zapříčiněno změnou využití krajiny. Dříve rozšířená pastva ustoupila či zcela zanikla a sečení luk probíhá v mnohem menší míře a později. Pampelišky mají tak čas v květnu vysemenit a široce se rozšířit do svého neobhospodařovaného okolí, na louky ležící ladem. K úspěšnému šíření přispívá ještě skutečnost, že louky a pole ležící ladem byly dříve hojně hnojeny, tudíž se zde pro pampelišky nacházejí příhodné podmínky v podobě bohatých zásob dusíku v zemi.

Smetánky jsou velice důležité rostliny v ekosystémech. Jejich žlutá květenství bohatá na nektar i pyl poskytují potravu celé řadě opylovačů. Jedná se tedy významné včelařské květiny.

Šperky ze mlýna, NÁHRDELNÍK Pampeliškový kulíšek

Pampeliška "léčivá"

Smetánky lékařské jsou velice cenné léčivky, které dokážou opravdu pomoct s různými zdravotními neduhy, a je toho využíváno v lidovém léčitelství, potažmo medicíně, už po staletí. Jejich účinky postihují snad každý orgán v těle a můžeme je konzumovat vnitřně i aplikovat zevně.

Přesných léčebných účinků je plný internet, důležité je, že pampeliška má čistící účinky na játra, žlučník, slinivku a ledviny. Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči.

Lístky pampelišky obsahují vitamíny A, B, C a D, betakaroten, křemík, draslík, vápník a železo. Mladé lístky můžeme třeba přidat do jarního salátu. Je možné si také naordinovat pročišťovací kúru pro ledviny a játra z pampeliškových listů – kúra se ale nedoporučuje těhotným ženám. Kořen pampelišky pomáhá zbavovat tělo toxinů, snižuje hladinu cukru, cholesterolu a krevního tlaku.

Pokud si chcete na jaře pročistit játra, ledviny i žlučník, jezte denně 5–10 pampeliškových stvolů po dobu 3 týdnů. Tuhle jednoduchou metodu doporučovala slavná bylinkářka Maria Treben. Pampeliškové stvoly jsou vhodné i pro diabetiky – snižují totiž hladinu cukru v krvi.

Kořen se sbírá na jaře a na podzim, poté ho omyjeme, očistíme, nakrájíme na kousky a sušíme v dobře větrané místnosti. Skladujeme v uzavíratelné nádobě. Ze sušeného kořene pampelišky se dá usušením, rozemletím a upražením připravit pampelišková mouka nebo pampelišková káva, kterou si v průběhu historie oblíbily obzvláště chudší vrstvy obyvatelstva. Tento nápoj neobsahuje kofein, ale i přesto dokáže zbavit únavy a dodat potřebnou vitalitu.

Angellus.caje, JARNÍ - detox

Čaj z pampelišky pro očistu těla

K přípravě detoxikačního čaje, který zbaví tělo volných radikálů a pročistí orgány, budeme potřebovat 2 lžíce sušených pampelišek (květy, listy i kořeny), lžíci sušených řezaných plodů šípku, lžíci sušených listů kopřivy, lžíci sušené natě máty a nakonec lžíci sušeného květu měsíčku lékařského. Byliny promícháme a pro další použití uchováváme v uzavíratelné sklenici. Čaj připravíme ze dvou čajových lžiček této směsi. Zalijeme je 250 ml horké vody a necháme 5-10 minut louhovat. Poté odvar přecedíme a pijeme přibližně dvakrát denně po dobu dvou týdnů.

Pampeliškový med

Med z pampelišek není samozřejmě med v pravém slova smyslu, nicméně chutná a vypadá podobně, a je také velice zdravý. K jeho přípravě potřebujeme asi 500 kusů pampeliškových květů, 2 kg cukru krystal, dva citrony a dva litry vody. Květy nejprve opereme pod tekoucí vodou. Poté je vložíme do velkého hrnce a zalijeme připravenou vodou. Omyté citrony nakrájíme na kolečka a přidáme k pampeliškám. Směs necháme vařit alespoň 15 minut. Odstavíme a vše necháme louhovat dalších 24 hodin. Další den ji scedíme přes plátno a přivedeme opět k varu, přičemž tentokrát přidáme do tekutiny ještě cukr. Směs následně vaříme asi hodinu a půl – med se musí táhnout. Hotový med pak rozdělíme do čistých zavařovacích sklenic a ještě horké je otočíme dnem vzhůru.

Tím ale zdaleka nekončíme. Dá se vyrobit i pampeliškové víno, pivo nebo limonáda, květy můžete přidat do těsta na jakýkoliv oblíbený moučník a nerozvinutá poupata naložit jako kapary! Ještě nějaké tipy? Pochlubte se, podělte se ;).

Sirupy z hájenky, Pampeliškový sirup 300 ml

KRAKATOA CHILLI FARM, PAMPELIŠKOVÝ SIRUP S CHILLI

Pampelišky můžete pěstovat i doma!

Co se týče pěstování, jsou tyto byliny velmi nenáročné. Postačí jim běžný zahradní substrát pro pěstování kvetoucích rostlin, občasná zálivka, jsou mrazuvzdorné a zvládnou život v květináči i v záhonu. Rostlinám volíme slunné stanoviště, maximálně polostín. Pokud bychom je vysadili na příliš tmavé místo, nemusely by vykvést. Když si však pampelišky pozvete do své zahrady, nepočítejte s tím, že zůstanou pouze tam, kde jste je zasadili. Zcela jistě vás další rok bude čekat trávník plný pampelišek.

Pro pampelišky není problém růst ani v květináči. Chcete-li si ozdobit balkonové truhlíky těmito květinami, máte dvě možnosti. Buďto si je předpěstujete ze semínek, která lze zakoupit v zahradnických potřebách a hobby marketech, nebo si je jednoduše nasbíráte z odkvetlých rostlin. Druhou možností je vykopání celé rostliny ze země a přesazení do nádoby. Činíme tak během podzimu a v zimě můžeme nechat rostliny v chladnější světlé místnosti.

Při výběru stanoviště myslíme na to, k čemu chceme rostliny využívat. Pokud bychom totiž rádi sklízeli hlavně listy na salát, je lepší byliny vysázet do stínu místo na slunné místo. Právě působení slunečních paprsků totiž může za hořkost listů. Ve stínu je hořkost minimální, a jestliže ještě rostliny před sklizní přikryjeme na pár dní například tmavou textilií, budou listy dokonce nasládlé a velmi chutné.

Při pěstování v květináči doma musíme počítat s tím, že bylina bude mít slabší listy, menší květy a některé z nich možná nevykvetou vůbec. Jiná situace je, když jsou truhlíky na čerstvém vzduchu za oknem, na balkoně nebo terase. Můžeme k nim zasadit také jitrocel, který je nejenže stejně užitečný, ale vyžaduje také podobné podmínky k životu.

Bylina pochází z našeho prostředí, a proto je k přezimování ve zdejších podmínkách přizpůsobena. Před příchodem zimy se o ni nemusíte vůbec starat. Jediné, co můžete udělat, je jednoduše celou nadzemní část posekat nebo odříznout. Kořeny jsou zcela mrazuvzdorné a pampelišky na jaře znovu vyrostou stejně jako každý rok. Rostliny se nemusí ničím přikrývat a podobně. Pokud pěstujete byliny v květináčích či truhlících, můžete je s klidným svědomím nechat venku také – není třeba je přenášet do interiéru, spíše by jim to uškodilo.

nine koepfer, Unsplash.com

Legendy a mýty

Zajímavé informace najdeme v každé kultuře, tak třeba:

Jestliže fouknete do „chmýří“ pampelišky, počet semen, která zůstala, odpovídá počtu let, která vám ještě zbývají.
Jarní rozkvetlá pampeliška je považována za rostlinu života a slunce.
V keltské magii patří pampeliška mezi byliny keltského božstva Belena a v Bretani se sbírají za letního slunovratu. Belenovo tělo prý sestává z těchto rostlin. Odkvétající rostlina náleží bohyni Hekaté, proto se pampeliška používá při rituálech o Samhainu.
Semínka z odkvetlé pampelišky ve škapulíři dodávají odvahu a sílu.
V květomluvě pampeliška znamená „Budoucnost je naše“.

Rituál splněného přání: Utrhněte za úplňku ochmýřenou rostlinu pampelišky, zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte přání do větru.

ve-ra, Pampeliška rozkvétající - náhrdelník

Upleťte si věneček!

Stačí vám k tomu dostatek pampelišek s dlouhými stonky, trocha trpělivosti a hlavně pevné nervy, až se budete doma snažit umýt a vyprat černé skvrny od latexu :-). Ale co by člověk neudělal pro dětský úsměv a štěstí, vždyť holčičky se tak rády parádí a s věnečkem na hlavě pak vypadají jako malé květinové víly.

Kartashova, Pixabay.com

Navíc pletení věnečků je skvělá činnost i proto, že děti na chvíli zabavíte a hlavně strávíte společný čas. Jako bonus pak můžete udělat originální fotky dětí s věnečky do rodinného alba. A pokud nevíte, jak na to, na internetu je spousta fotonávodů či videí. Teď už jen chvilku počkat, až květy pampelišek vykouknou do dostatečné výšky Svítíčko sluní .