Jak se peče štěstí: Dokonalá víkendová snídaně

Od Nel Foberová v kategorii Handmade Life | 4.6.2021

Dozlatova vypečené vafle s opulentní vrstvou šlehačky si v redakci připravíme vždy, když chceme naše chuťové buňky vystřelit do labužnického nebe. Lehce křupavá krusta, která po rozkrojení uvolní prostor báječně nadýchanému těstu, naprosto přesně vystihuje definici dokonalé víkendové snídaně. Pojďme společně ochutnat ty nejlepší vafle, kterým se někdy také familiárně přezdívá "palačinky s břišákama" a zítra si je můžete rovnou i upéct :) ...

Domovinou vaflí je Belgie, odkud se postupně dostaly do celého světa.

Mezi nejznámější a zároveň také nejtypičtější vafle, které lze v Belgii ochutnat, patří bruselské a lutyšské.

Bruselské vafle se pyšní klasickým obdélníkovým tvarem s pravými úhly a těsto, ze kterého se vyrábí, obsahuje méně než 1 % sladidla.

Oproti tomu lutyšské jsou vafle nepravidelných tvarů vyráběné z velmi sladkého těsta, do kterého se často sype i cejlonská skořice.

Zdroj: © Joseph Gonzalez, Unsplash

Borůvkový low carb džem od kvash, Fler.cz

Ingredience na těsto:

250 g hladké mouky
50 g krystalového, třtinového cukru nebo perlového cukru (seženete v dobrých obchodech s cukrářskými potřebami nebo na e-shopech)
špetka soli
20 g čerstvého droždí
300 ml plnotučného mléka
40 g másla
2 vejce
1 lžíce slunečnicového oleje na vymazání vaflovače
větší špetka bio mleté vanilky (není nutné)

Postup:

Nejprve zaděláme kvásek. Mléko nalijeme do rendlíku a ohřejeme na 37 °C, tedy na teplotu lidského těla.

TIP:
Správnou teplotu poznáme tak, že stačí do ohřátého mléka strčit prst. Pokud nepálí, ale je vlažné, pak se jedná o ideální teplotu.

Do mléka přidáme 2 čajové lžičky krystalového cukru a rozdrobené droždí. Rendlík přikryjeme utěrkou a na teplém místě necháme vzejít kvásek, zhruba 15 minut. Vzejitý kvásek se pozná tak, že utvoří tzv. čepičku, je nadýchaný a jsou v něm patrné drobné bublinky.

Mezitím do mísy nasypeme mouku, cukr, špetku soli a případně bio mletou vanilku. Vzejitý kvásek nalijeme k sypkým surovinám a vypracujeme jemné těsto. Těsto necháme v míse, kterou přikryjeme utěrkou, a cca 10 minut necháme kynout.

Nyní rozpustíme máslo, necháme chvíli vychladnout, poté prošleháme se žloutky a vlijeme do těsta. To necháme opět pod přikrytou utěrkou kynout, zhruba 25 minut.

V poslední fázi ušleháme z bílků a špetky soli tuhý sníh a přidáme do těsta, lehce zamícháme, aby se všechny složky hezky propojily.

V této chvíli rozehřejeme vaflovač a zlehka kovové „ploténky“ vymažeme troškou slunečnicového oleje. Na každou vaflovou ploténku vlijeme těsto (množství se odvíjí od velikosti vaflovače) a pečeme do křupava.

My v redakci jsme vafle podávali s domácí borůvkovou marmeládou a čerstvými borůvkami.

Zdroj: © Foto a foodstyling: Ivana Štiková, archiv autorky

Borůvkový džem od Mlsná sklenička, Fler.cz

Zdroj: © Dani Rendina, Unsplash

Náš tip: Přesně načasovaná lahodnost

Dokonale připravené vafle si rozhodně zaslouží vymazlit do posledního detailu.

Pokud se vám porce ušlehané smetany zdá příliš fádní, zkuste hnědé máslo!

Toto speciální máslo je skutečná delikatesa nápadně připomínající chuť pražených oříšků a karamelu. Princip výroby hnědého másla spočívá především v naprosto přesném načasování. Hnědé máslo totiž vzniká těsně před tím, než se začne pálit.

Postup:

150 g másla pokrájíme na tenké plátky a rozprostřeme do větší, hluboké pánve. Zpočátku máslo zahříváme na nízkou teplotu, dokud se zcela nerozpustí. Poté ho přivedeme k varu a zvýšíme na střední teplotu. Nezapomínáme pečlivě míchat.

V tento moment se na povrchu másla budou tvořit drobné bublinky, lze pozorovat také výraznější „prskání“. Stále však pokračujeme ve vaření.

TIP:
K ruce si vezmeme gumovou stěrku, se kterou bez přestání mícháme rozpuštěné máslo směrem ode dna pánve. Je to důležité zejména z toho důvodu, že tzv. mléčná sušina začne rovnoměrně karamelizovat.

V momentě, kdy se pěna na povrchu másla začne postupně vytrácet, snížíme teplotu na nízký stupeň. Místo míchání začneme pánví zlehka kroužit do té doby, dokud se z másla nezačne linout příjemná oříšková vůně a nebude mít jantarově zlatavou barvu.

V tuto chvíli je potřeba IHNED vypnout plotýnku a máslo opatrně nalít do žáruvzdorné, kovové nádoby, kterou položíme do větší nádoby s ledem či velmi studenou vodou a poté do lednice.

V lednici vydrží hnědé máslo zhruba 1 týden.

Víte, že?

Původní receptura na belgické vafle pocházející ze 13. století se skládala z pšeničné mouky, vína a soli. Skromnost ingrediencí předurčovala vafle k tomu, aby byly součástí každodenní stravy obyvatel vesnic. Koncem 14. století se těsto začalo připravovat z mouky, vajíček, plnotučného kravského mléka, másla i cukru. Vafle se poté pekly na speciálně upravených železných plátech. Tyto vafle se pekly vždy jednou ročně k oslavám konce sklizně. Později se začaly vafle konzumovat dvakrát ročně, na masopustní úterý a také na Nový rok.

V 16. století se začala do vaflového těsta v hojné míře přidávat skořice či zázvor. Základ těsta byl často tvořen z nastrouhaných bílých chlebů.

V 19. století začaly vznikat honosnější vaflové varianty, díky perlovému cukru. Jednalo se o jedinečnou úpravu řepného cukru, který během pečení postupně dodával vafli karamelovou příchuť.

Březen je věnován mezinárodnímu dni vaflí. Tato tradice vznikla ve Švédsku, kde se každoročně oslavuje jako våffeldagen.

V roce 1958 vstoupily tradiční belgické vafle do povědomí široké veřejnosti díky výstavě EXPO v Bruselu.

U našich polských sousedů se vaflím říká gofry. Jsou natolik oblíbené, že je můžete ochutnat v mnoha různých variantách téměř doslova na každém rohu.

Zdroj: © Mae Mu, Unsplash

Hruška a vanilka džem od SingleFood, Fler.cz

Pečte s Fler(em)

Důležitou roli hraje také servírování. Pro tyto účely jsme pro vás vybrali parádní dezertní talířky, tácy, vychytané lžičky, vidličky či originální ubrousky z dílen našich nápaditých tvůrců. Jednoduše komponenty, které vám celý proces stolování zpříjemní.